pondělí 31. prosince 2007

150 zapis, hmmm...ze uz bylo taky na case...blizi se konec roku a me to zas nejak nuti premejslet sama nad sebou, jako obyvkle, nejak nevim, co vlastne v tom mim zivote ma cenu, co bych tak vyzdvihla, o cem bych mohla rict, jo, to je dobry, to stalo za to...no letos, aspon top leto bylo skvely, ale od ty doby, nejak se jen furt placam v tom, jak vysmelit nejakou praci, kera by me aspon trochu uspokojovala, u ktery bych nehryzala so zidle, a myslenky se my nezarezavaly do hlavy....aspon sem vytiskla ty triga, teda jen prvni serku, ale fota atd. az jindy...jinak sem nejak furt nemocna, moc me to nebavy, teda uprimne me to sere, sice nemusim smelit nejaky skurveny zasrany reklamy za compem, ale halt zas penize zadny, jako dycky u me posledni dobou....uz me to fakt neba, vcera sem byla rozhodla, ze jedu slavit silvestra nekam za bruntal s dorthy, hory, chlast atd....a zas hovno, ujel mi vlak, a jedinej spoj kerej na me zbyl byl delsi nez muj zivot a na cerno to fakt neslo, takze ani ma derava kapsa na to nestacila, cimz sem definitivne nasrala sama sebe a tudiz se s e sebou momentalne nebavim....KURVAKURVAKURVA a dfost...sedim na morave s rodinou a strejdama...hrajou svou muziku, do cehoz me nikdy zapojit nechtely, takze sem nasrana votovic, asi se budu mrknout, jak venku pokrocila inverze, mozna si nekde v lese zlomim nohu a pomalu umrznu, pac uz i tak se cejtim jak zamrzlej rampouch, uz dlouho sem se poradne nezrychtovala, nejela nekam jen tak, furt jen doma, nebo prace, zasranej panelak me dusim a mesto se mi vpiji pod kuzi...
rodina se chova mile, ale jak to rict uprimne: uprimne me to sere, nic proti nim, ale ja bych proste chtela travit cas krapet jinak, a ne furt jen nekde skuhrat a natejno se jen nekde vlacet s tezkejma baglama, kdyz nejedu nikam na vylet, zasranej serpa, ztracenej pripad....nonic, nejak bylo, nejak bude a v tom novym roce to snad nejak pude, zdrazej nam sice chlast a cigara a asi vubec vsechno, ale kurva, no proste sem vam chtela rict, ze i kdyz to u me ted stoji vsechno fakt za hovno tak v tom novym roce to hodlam vsechno hodit za hlavu a poradne to rozjet a doufam, ze se vsichni vozerete tak, ze nepoznate ani vlastni matku, nablejete si do bot a kurva at si top halt uzijete.
prosit!

úterý 18. prosince 2007

kurva neco bych sem napsala, ale nejak si to asi radsi necham na potom...takze...

pondělí 17. prosince 2007

ziramk, jak to tu bohapuste pustne, clovek je chvilku mimo a uz se tu nic nedeje, asi bych si mela poridit nejakou opicku, nejlepe s piratskou klapkou pres ocko, aby by sem sem tam neco postla...treba uuuUUUaahahahaarrrrghhrrrrrrr, nebo jak ty blby opice vlastne delaj, ale byla by fajn, takova opice, poridila bych ji svihackej kloboucek a vesticku plmou cetek, se spoustou kapsicek, kam by mohla ukladat hodnotny cetky, ktery by pri sve falesne hre na flasinet nenapadne odcizila nevybiravejm cumilum a ja bych se pak mela jak prase v zite a zila si poklidnej zivot cikanskyho barona, oooo to by bylo krasne, ale coz, opicka sem opicka tam, vsechno se sere, ale zivot je krasny...takze, opicka sem, opicka tam---

pátek 14. prosince 2007

tak sem dobrala druhy antibiotika a nic, furt stejny, jen ty mi krece v brichu se zhorsujou a kolem toho se to ted u me tak nejak toci bohuzel...co mi je nejaky brutalni tajemstvy, tak tajny, ze to ani nikdo nevi....
tak sem sla aspon oslavit muj finish s antibiotikama, bo sem si rikala, ze je to stejne jedno a na jedno s dorotjhy, ze mi to nemuze prece uskodit...sice nam krapet trvalo se najit, pac ja cekala na andelu a ona na ujezdu, ale kdyz mi rekla, ze je u ty sporky, jak sem tam prokopla vylohu, tak mi bylo jasno, kterym smerej jit, a tak sem sla, a pak sme sly az me dosly az do hostince pod petrinem, a co tam nespatrim, kdyz sem zaostrilav v prijemne kourem prodchlem prostredi? uz od dveri se na meblisti pleska myho otce, tak nas hned spacifikoval, bo dve mlady holky vedle sebe, to je jeho a zacal nas zvat na pivo, parada, nikotinu, co uz me plice hodne dlouho nevidely, alkoholy, kolik se do me ani neveslo, jedna vesmirna teorije miji druhou a zakopava o ztreti, az klopitajic presunujem do otcova oblibeneho nonstopu v dejvicich, kde si nasledne peclive zapsal data narozeni vsech svych deti, a púar jich k tomu jeste pridal, az nas ma nevlasti matinka radeji odtahla domu, kde me nacpala vybornou bramborackou, a ulozila me s vyhledem na ten monstrozni podbabskej hotelovej skvost a tak sem usinala s vyhledem na rudou hvezdu, inu pekne to bylo, skoda jen, ze kazdej den neni posviceni...

pátek 7. prosince 2007

urknuti o rcenich

uz nejakej cas, teda spis uz dlouho, asi tak temer od ty doby co sem na svet poprve vykrikla,s par vyjimmkama, se ridim heslem: LINA HUBA HOLI NESTESTI!
inu vetsinou se to vyplati, ale kolikrat bych se snad radsi sla za hrabat, kdyz s ty svy huby neco semtam vypustim...
kor kdyz trebas potrebuju s necim pomoct, to se pritom totiz ridim jinym heslem: JEDNA RUKA DRUHOU MYJE...
ale von vo to asi nikdo moc nestoji, a to si o sobe hnidopysne myslim, ze kolikrat by ty moje sluzby-protisluzby stal i zato.
sice mi to obcas krapet trva, pac ma pamet je derava jak moje boty, ale nikoliv ze zleho umyslu, proste blba pamet.
a nejen pamet, ale i ja sem bohuzel totalne tupa, takze celkovy prednes pozadavku, vtipu, skombinovan s mou prostorekosti a nevhodnym smichem vetsinou nedela dobrej dojemz...
skoda jen, ze ja krypl fakt trpim sebeklamnou predstavou, ze to fakt myslim dobre a snazim se to dodrzovat, ac mi to fakt nejde a posledni dobou si pripadam jak ten typek z U-TURN. marna snaha, kdyz je clovek blb a smolar a zmatkar a pamet mu vynechava a diar je linej si koupit, protoze jen prece jen v skrytu duse doufa, ze mu ho prinese jezisek, i kdyz na nej clovek neveri a vanocni mumraj se mu ze srdce hnusi, inu coz. NEJAK BYLO, NEJAK BUDE, a snad to nejkak pude...
...ono, KDYZ SE TO VEME KOLEM A KOLEM, tak na to s tim celkovym vystupovanim nejsou vostatni taky vo moc lip, tak snad by se nad tim mohly taky nekdy krapet zamyslet a projevit krapet tolerance, nebo aspon legrace...
budu doufat, ze si vsichni prectou muj blog a zacnou me brat takovou jaka sem, nespolehliva, zmatena, premrstena, naivni, nevzdelana, ukvapena, nadsenkyne zamotana do svych snu, topici se ve svych emocich a prestanou me konecne resit, pac jedinou vec, kterou na sobe nehodlam menit sem ja sama a za tim si tvrde stojima o plitke vycitky nestojim, neb:
NAC RESIT? RADS HRESIT.

pondělí 3. prosince 2007

tak sem dnes rano zas zaspala, no neni se co divit, kdyz clovek neni schopnej usnout pred ctvrtou ranni, ani kakao a stupidni cetba nepomahaj. ctvrtej den antibiotika a hovno, tak nevim, asi jsem fakt v pici, prace pada, to je jasny, tak zas shanet, jesteze se aspon dneska sejdu se simonou a jesteze uz dopredu tak pekne pocitala s mym spozdenim, chytra holka, toz venku je krasne, tak vzhuru do mesta!

Lolitka

Byla jednou jedna odporná holčička, Lolitka se jmenovala. No a byla to tedy zlášní holčička...smrděla, z nosu jí teklo, vlasy rozcuchaný, nehty delší než prsty s ostatkama všech svinstev, které za svou kratkou pouť na téhle zemi potkala. I dalo by se říci, že to snad ani holčička nebyla...rozhodně na to nevypadala. Spíš jako nějáky velmy odporný skřítek ebriálního zrůstu, poslední vejškrabek z kurvy, malá žrůdička a pěkná kurvička.
Neb ač Lolitce nebylo ještě ani sedum let, a ani zoubky jí pořádně nenarostly a tudíž furt slintala jak lama, byla neskutečně náruživá. No halt jak uviděla čůráka, tak se neudržela a už cucala ostošest. Možná, že trpěla v mládí nedostakem lízátek a tak si to halt chtěla vynahradit.
Chudáci páni, kopaly, škrábaly, snažily se ten hnus ze sebe setřást, jak to jen šlo, ale držela se jak klíště, dokud je zcela nevysála...a nebozí pánové? obvykle zmíraly v křečích, sklácení neskutečnou rozkoší, kterou si z nich brala...ti kteří přežily staly se jejímy bezvýhradními otroky a náměsíčně jí sledovaly na každém kroku, podbízeliy se jí, nastavovaly své přepněné údy, aby ulehčily svým roztouženým útrobám, zcela omámeni jejími jedovatými slinami. Však holčička, byla dosti mlsná.
Z jednoho kalichu dvakrát neokusíš, říkávala, však páni se nedávaly odradit a poslušně sledovaly svou paní, kam jen se jen vrtla.
i netrvalo dlouho a nejdena manželská postel zela prázdnotou, když si toho po čase rozmrzelé manželky všimly, svolaly poradu, vyslaly špehy všemy směry a stopovaly omámené muže....leč mluvit s nima, marnostnadmarnost, krom něžného sténání, z nich nevypáčily ani slova.
Až jedna odvážná dívčina, Fůrie se tuším jmenovala, se rozhodla věci přijít na kloub, přeci nedopustí, aby jí ženich taky zmizel, zamkla ho ve sklepě, natáhla si jeho kalhoty, pořádně je vypěchovala a jala se jen tak mimochodem procházet...neušla jěště ani co by kamenem dohodil a už na skáče malá zrůdička a za ní všichni muži, strhává jí kalhoty a nestačí zírat, tys mě oklamala, rozčílila se...co si to....když tu jí hbitá Fůrie čapla pod krkem...tak takhle ty nám odvádíš naše řádné muže, konec s tím, uvázala Lolitku za pačesy na větev a jala se sama kouřit čůráky...pěkně jednoho po druhým, inu na každěho se dostalo, po chvíly se osmělily i ostatní ženy, které přilákaly blažené steny mužů, a svolně se přípojily...muži se začli probírat z omámenosti, vrušeně vykřikovaly a padaly v náruč svých postrádaných žen...čisté sliny dobrých žen, pročistilo jejich tělené štávy a tak z nich sejmuly kruté kouzlo kterým je Lolitka ovládala...Lolitka křičela hrůzou, mlátila sebou, nehty se drásala do krve, ale všechno bylo marné, ženy s ní neměly slitování, až dokouřily posledního čůráka, Lolitka pukla vzteky na zmarněnými laskominami. Od té chvíle už bylo všechno jak má být, muži si ze svého transu nic nepamatovaly, ale ženy nikdy nezapomněly občas vykouřit svým milím, aby si je udržely pod svým vlivem, a tak žily šťastně, muži slatí bez sebe a ženy spokojené, že je pěkně poslouchají.

neděle 2. prosince 2007

Computer love

furt doma...nicmoc...obcas se marne pokousim rozchodit nejakou tu hru, co sem tak pekne stahla, ale nemam na to, sem halt neschopnej dement a tak se musim spokojit s travianem, kterej me neba, pokud nechcipaj....a tetrisem, ten me pobavil, sem nehrala leta...nejakyho maria bych si treba dala...inu casu dost.
konecne sem se vrhla na zalohovani hudebnich ulovku atd., bo bez zaloh je to spatny, sem si uvedomila minulej tejden, kdyz z miho milovanyho compu zacaly litat jiskry ostosest, kvuli dementimu skratu, inu malem sem skocila z okna, a to neprehanim, pri kazdy vzpomince, co vsechno sem v mym milackovi mela sem chtela zkocit znova, ono se totiz docela dlouho nedalo zjistit, jestly facha, pac el. nefachala dlouho a furt jen litaly jiskry..no sem tomu neverila, ze to rozdejcha...a nadavala, chodila s casem po byte, brecela, kopala do zdi a nadavala na elektiku a dementni lidi, pac krom fotaku je to muj jedinej majetek, asi jako kazdyho cloveka co znam...
no nic, rozchodil to takze, at mu slouzi zdravi....
a ja bych se mela si zamyslet nad vztahem clovek - pocitac, bskakat z vokna, kvuli stroji??? hmmmm....
ale kurva muj krasnej novej comp....
a ty prace v nem....
hudby....
atd....
no nic, du se venovat sve mile zavyslosti, bo za chvily se stavi Dorothy, tak abych si to stihla patricne uzit.

sobota 1. prosince 2007

selfdestruction rulez

tudle jsem se smala jednomu kamosovi, co se mnou nechtel na pivo, pod zaminkou ze ma chripku, ze ja uz si na to davam sakra majzla a kazdou nemoc nemilosrne klatim okamzite vsemi dostupnymi prostredky, bo neni nic horsiho nez sedet zavrena v panelaku, s pachuti nemoci, lepici se vlezle na patro a slepujici myslenky v rozbahneny sliz, a kvaltem ji zenu o dum dal...
chech, tak nic, ja frajerka uz tri mesice trajdam s krytym zanetem podbrisku a jinych svinstvech, tak me ty svine pekne prevezly, nu coz, aspon se mi splnil sen, ze nemusim do tej prace, a to sem sla k doktorovy, sice v krecich, ale se snem, ze me ten jeden den volna na nej uz nejak uhraju...no nic, hezkych oci netreba, fajn slecno, pekne do tepla a lecit se...a pit a pit a pit....
heh, a co na to ja? volno super, tak za Simonou na jilo, sem tam nebyla mega dlouho, sem taky koukala, jak se ji tam za tu dobu vystridalo temer veskere kocici osazenstvo, a Medour, to vypada, se asi rozhod zachranit veskerou kocici populaci a usilovne na tom pracuje....je hezky videt, ze aspon nekomu de neco vod ruky, kdyz uz si to zamanul...
na jilu fajn, jako vzdy, akorat ja byla taka nejaka omamena, tak sem se jala krapet vzpruzit rumem, nez se pustim do tech antibiotik...toz slo mi to...
od ty doby sem doma, jesteze sem tam se stavi nejakej kamos a vytahne me na ruzek, trebas na zelenou, alias kafe, ktery si stejne nikdy nedam, takze aspon ta zelena, sak ono uz se to nejak popere...
taky sem si rikala, ze aspon dodelam v klidu vsechnu praci na trigach co mi tu jeste lezi, ale zda se, ze tu jen lezim s ni a projizdim svuj filmovej archiv, jako obvykle, kdyz sem marod, tak aspon nejakej ten malej movie festival...a spim, megamegamega spim a tak dobre, ze sem dnes zaspala prasky o 5hod, nu coz, akorat ted nevim, jak to mam brat dal, bych potrebovala asi nejakyho prekladatele na veskere tiskopisy, navody, a jiny narizeni...
takze vsechno fajn, az na to:
ZE SEM KURVA DNESKA CHTELA JET DO PEKELNECH DOLU, ODVOZ, LIDI ZAJISTENO A VERTE MI NEBYLO TO LEHKY VYLAKAT JE Z JEJICH UTULNYCH ZIMNICH BRLOHU....A ZAS HOVNO!
a to byla jeste vcera nejaka fajn akce v Libenskejch docich,m teda vypadalo to na feeer vikend a hovno, ja babicka, comp a nic...vubec nic...me sere....fakt....moooooooooooooc...az moc....
to mam z toho plavani v Podoli venku v zime, sice fajn, ale ty nasledky, no spis vyhroceni daneho zdravotni stavu a krutyho nedostatku spanku, ale co ma clovek delat, kdyz uz se chysta na Rip, na vyleta a venku vostrej dest se snehem....no de aspon plavat a aspon ven....

verte mi radim vam dobre:
nepracujet, teda ne vic nez je treba, nebo radsi vubec
a hlavne to nekombinujte se sportem!
kurevsky to skodi zdravi a hlavne psychice!