v Lípě sem docela skejsla, halt je tam dobře.
ohňě, kradení dříví, opejkání slimáků, propichované vesmírnejch hub, studie hmyzích spoleřenství, snídaně v trávě, nespočet nejen pivních večírků, spousty lidí, který dycky vidím ráda, ať mi klidně podřezávaj krk, hlavně že je s nima veselo...a to věru bylo.
a těch výletú a výprav do okolí bylo taky habaděj, už si ani nejsem jistá, kde sem to vlasně všude byla...
jedna z výprav se uskutešnila někam směrek k Novámu Boru, na industriální skvost . pozústatky dílny na vytráže, moc pěkná procházka, věž věru ojedinělá, a pak do Boru ochutnat místní píva...

Husí procházka stála taky zato, sice opravdu spíše procházka pro takový veterány. který se z nás potom co se všechno dělo pomalu staly, ale stálo to zato, poklidný výlet, téměř bez stoupání(bohudíky), ale nonstop bitky to docela vyrovnaly...

No a pak sem konečně taky došla do toho komářího Pekla, a že mi to ale trvalo:)

...a vůbec to radši nebudu rozvádět, ať máte bujnou fantazii pánové a dámy!

btw. vsecky fotky sou na rajčeti atd.

Další sen

Jedu v kupé ve vlaku na služenbní cestu nškam na východ, do které mě navezla matka, že tam prostě musím jet, už jen ten pocit je fakt hroznej...
jede se mnou jeden kamarád, absolutně nechápu, že sme se do takový akce nachaly ukecat, zrovna my dva, absurdní...co chvíly nás bez upozornění kontroluje jeden matčin kolega, kterej vypadá jako člen Monty Python(ten ze smylu Života, jak pžedvádí svým žákúm správnej posltup pži lidském rozmnožovacím procesu)a ždy pronese nějákou smysluživotnou hlášku...
sem otrávená a znechucená, kámoš je ale z cesty nadšenej, kor z našeho separé kupé a a tak dlouhá cesta ho rajcuje...rozhod se totiž, že mě bude mrdat do prdele, takže si ho s nadšením lubrikuje, pronáší nějáký oplzlosti a snaží se mě svést, no a já ho odstrkuju, tvářím se ledově nepřístupně, a on furt s tím pérem na mě mává:
Hehe nastav prdílku...
Neee...
no prostě boj, aby k tomu nedočlo, je fakt nechutnej, slintá, honí si ho a krémuje,...vúbec ho nepoznávám, co to do něj vjelo..? fuuuj, je mi z něj zle...vždy když už se mě povalí, vletí tam naštěstí ten Montypythňák, něco pronese a zase zmizí, a znova, blééé, furt se to točí dokola...furt je blíž a blíž...jeho slizkej ztopořenej penis se přibližuje, něco mu z něj odkapává a NÉÉÉÉÉÉÉ

ufff, naštěstí sem se vzbudila v čas...úplě propocená, no to byla zas noc.

Turné

Múj malej konzertní týden, začalo to EN, hnde v pondělí mě Jiří zval na konzert bráchy - Obří broskev, do Roxy, tak sem si stáhla ukázky na netu abych měla krapet představu, zjistila, že to sice není múj šálek kávy, ale šla, co bych taky dělala, že jo...
a bylo to moc fajn, snad první akce v Roxy, z který sem neutekla a která se mi dokonce líbila, páč s tímhle klubem jsem zdá se nějácí vnitřní nepřátelé, halt to tam moc nevydejchávám.
Nicméně Obří broslev hrála s nadšením, zvuk dobrej, společnost vytříbená...
následovala velká pátrací akce po nějákím slušním výčepu, kde to doslavit, marnostnadmarnost, ale pivní trip dobrej.

Hned druhej den mě pozval otec na konzert Smitzera do Balbínky.
Taky zajímaví kombinace:
a) otec na konzertě, kde by nehrál on
b) nesnáším majitele Balbínky
c) Smitzera sem neslyšela 3 roky, páč sem na něj zjískala neskutečnou averzy díky jednomu rozchodu
a věřte nebo né, bylo to skvělý co dodat:)

No a v pátek Amon Tobin, konečně...
sešly jsme se s Kobylou a Vitou a všemi ostaními před Achou, já teda strašně nervozní z mistra AT, sem do sebe naklopila radši rum, a nafasovala nějáký drinky co tam byly zadax do zásoby...
prodrali sme se na předkapelu, zaposlouchávám se s úsměvem, co předvedou a v mžiku se balím a du zpět na bar, páč hrajou fakt děsně...
vyčkám na Amona...už je tu, paráda, dlouhoočekávaný dýchánek...
hmmm, tak sem ho i zblízka zkoumala, jestli je to opravdu on, hrál nějákej usoplenej dubstep a pak drumnbasse, a tvářil se jako Ken od Barbie, hrozná nuda a otřesnej zvuk, peklo, sedáme si s Kobylou k bednám a já dopíjím nafasované drinky, opruz, velké zklamání...
na třetí kapelu už sme neměli, sbalili jsme Víťu a vydali se směrem ku České Lípě.
AT špatnej, ale cesta s Kobylou a NIN úžasná, takže ten večer přece jen stál zato, a velké díky všem, kteří naslibovali, že příjdou a opravdu se nakonec zúřsatnili:)