poslední dodatek ad dato atd.

ještě jsem si dnes pořídila novou náušnici, po dlouhý době, pěkně nateklý ucho...
a last.fm stojí za.........tohle přece nikdy nemůže bejt trip-hop
aspoň někdo by už mě moh brát konečně vážně
i kdyby to měl bejt jen nějákej blbej hudební servr
jinak zejtra se stěhuju a zdá se, že při hledání fuseklí se blížím spíš vybalování, než balení...
jo a zítra někam na zkoušku, hehe, to se zase předvedu, doufám, že se mnou pořádeně zkusej, když už to nebude dobrý k ničemu jinýmu
oh yes, and i really think i should quit smoking
hehehe heh kuck kuck kuck fuck

LAST TRIP: den jedna(

ok...přiznávám...sem mírně nasraná neb sem nemocná, sice sem ani jeden den neležela, ale stejně mi to leze na mozek, asi nějákej novodobej skleníkovej efekt...
přiznávám barvu, přece jen se něco od mých posledních výkřiků do tmy něco událo...
Zuzana mě pozvala na bráchovy narozeniny do Český Lípy a poněvadž sem byla mírně vykolejená ze svýho novýho padáku, s chutí sem se vydala do neznáma...
ne že bych tam jela poprvý, ale asi poprvý takle mírně nezávysle(což se mi samozřejmě vymstilo...původní spaní se nějáko vypařilo a následovalo nařknutí ze sledování)
no tak sem teda jela...

DAY ONE
v buse velká zábava, Zuzana nám bravurně vyšmelila místo od jednoho naivního místenkáře, takže ač bez lístu a bez místa, zadky se nám povizily hezky:)
Česká Lípa, prosíme vystupovat!!!
šli jsme pozdravit Tomáše...první společenské fooopa...i když to byla náhoda, aspoň, že Strejda byl v klidu...
Zůza šla dom a pjá huraaa za monikou do hospody...
Sršáň, hmmmmmmmmmmmmmmmm
========== Švejk, pivo mňam...tam už se to sešlo...
po chvilce, chvilka Moničiny nevolnosti=procházka na čersvém vzduchu...přejití mimo přechod...v tu ránu tam byly cajti(kdo by to byl do nich řek)
OBČANSKÝ PRŮKAZ PROSÍM
nemáme...
JMÉNO PŘÍJMENÍ BYDLIŠTĚ
...udávání údajů...
(pánové to asi mírně popletly)
!!!TAK POJEDE S NÁMA SLEČNY!!!
křach, řach, třísk, plesk a třesk
(těsně vedle na křižovatce se srazily dvě osobní vozidla...)
...EHMMMMMMMMMMM, pánové, myslím, že tady máte něco důležitějšího na práci...
HAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHHAHAHHAHAHAHAHHAHAHAHAHHAHAHAHAHHAHAHAHAHHAHAH

DAY TWO
pěkné to bylo vyspávání, vstávání, procházka po místních pamětihodnostech, do městského parku+piknik
sluníčko paráda....mrak, brrrrrrr zima=====čaj ve Whiskey baru...mňam...
leč ouha...mísní seladon na obzoru, a už usazen u stolu, marné schovávání se za kniho, jeho milostné básně byly silnější... ... ... chjo....
slečno, vy máte tak krásné zelené oči, že vy jste vodnice...
nejsem
JSTE
nejsem
STE
ne, a jestly mi nedáte pokoj tak vás utopím!
uff, vzdal to...zmizel někam za roh...
ajaj, vrátil se s vodou a polil mě, aby mi neuschly šosy, no nic
emigrace s Monikou a Miou(hafík) po stopách Šporky(potok)
večer sledování střihání výletu do Berlína
podávaný s konzertem a oslavou narozenin Zuzančinýho bratra...
I FEEL GOOD

DAY TŘI
sweet dreams, výborná snídaně, vyhrabání se z postele a výprava za výletem:
PO STOPÁCH PLOUČNICE
krátce po poledni jsme se vypravily s Tomášem a Káťou a Majlou
prozkoumat levý břeh řeky Ploučnice. bylo krásně, nádherně, přímo jarně a možná ještě líp,
parádní prodírání křovím, bahnem, zkoumání místních toků potoků...
zákrut za zákrutem stavění mostu, ještě trocha křoví...Dubice
POZOR ZLÝ PES! a ještě horší majitel o majitelce radši ani nemluvě
Vodáci pozor na vodácký kemp v Dubici!
smí se tam pouze hlavním vchodem, vzdáleným asi km od vodní stezky, a pěkně ohlásit telefonem dopředu, přejeteli si narušit poklidné území místních bezstarostných obyvatel, jiank na vás bude vypuštěn ZLÝ PES
ještěže máme všichni rychlé nohy, teda aspoň rychlejší, než ti rozhořčení starouškové...i co stejně je v křoví líp než na nějákém koupališti...i když...nenecháme si pžece poroučet a just to střihnem, přes ten sterilní koupák...
sotva jsme plot přelezly, už se knám horlivě hrne zlý pes, a stařečkové již také zatínají pěstičky a hrozí, a co to? posila? vzteklá srka se na nás žene...honem zpátky do lesa
zbytek cesty už je víc než poklidný, menší bahínko, a už jsme skoro tam...
kajakové cvičiště a krásný výhled na něj z mostu...
už jsme skoro na místě, jen ještě najít hospodu...spousta krásných místních pamětihodností, jsou tu k vidění folklorní graffity, industriální památníky i projevy zcela svérázné lidové, hlavně architektonické tvořivosti...
konečně hospoda, pivo, místí pochutiny a po menším osnování plánů a nátlaku na místní obyvatele i cigarety, paráda...akorát jede vlak...
následuje menší intermezzo na kopci, snad na holém, který je plný fialek
(mámj vanu plnou fialek...mámj vanu plnou fialek...mámj vanu plnou fialovýchz fialek:)
ještě bleskové svlažení nohou v Ploučnici na rozloučenou, cigárko, soutěž v plavání vajglů a už jsme doma

takže dneska pátek třináctýho

tak dneska, ani nevim stejný jako každej jinej den, skoro
ráno sem byla donucena vstát, nic moc, neb od tý dob co sem dostala prášk na spaní se asi zjevně snažím dohnat všechen zameškaný zasněný čas...
...šla sem na sedimentaci, první vpich, dobrý...modřina jako krava...
pak snídaně s kámošem...kdyby ho nestrávil s mobilem, tak fajn...
následuje spousta zamtenýho pobíhání po městě, už ani nevim proč...
jo vlastně, lístek na Mansna pro bráchu, mám, ufff.
honem domu zpět pro prášek a pro prachy...
zpátky město, cca. 13.00...Simona a Zuzana...
pokračuje zmatenné pobíhání, rozpojení a zase spojení našeho teamu...
následuje ukradenní duše pomocí fotoaparátu na pasovku...
neee, děkuji nechci víc, opravdu mi stačej pouze čtyři výtisky této zrůdy...
o něco později, výlet na Zličín(myslím , že by stálo uvažovat o tom přejmenovat toto místo na Zločín...není nad periferiferní peripetie...)
pohovor: ano jasně, že jsem ten nejlepší zaměstnanec na světě...NASHLEDANOU
...cesta do města...
v městě:
běhěm půl hodiny jsem dokázala utratit téměř veškšrý svůj majetek:)))
stydět se začnu až až mi to dojde...
následuje typický večer:
já+comp=MELANCHOLIE

pojebanej blog

mít blog je vlastně jen takovej pochybnej krok, úhybnej manévr, ventil...
výpusť do který člověk leje svoje idee aby se mu aspoň trochu ulevilo,
ono je to jedno, že to vlastně nikdo nečte, aspoň člověk ušetří za psychiatra
takže co se událo mezitím co jsem ignorovala tento pochybný uvolňovač myšlenšlenek?
asi nic co by stálo za to...
dostala sem padáka...personální změny, či co to bylo za žvásty, no a nebo mě tam už s těma mejma skurvenejma nápadama nesnesly...
proč taky sem téměř nesnesitelná, anebo rdši ne, budu si věřit, jsem prostě:
NESNESITELNÁ
nesnesitelná lehzkost bytí
je to k blití
kdybych neměla las.fm, tak asi fakt nevim, co dělat
i když na to není nic k dělání, poslouchat není žádný výkon,
pokuď se ovšem nejedná o to poslouchat někoho
v tomhle oboru si dovolím tvrdit, že jsem se vypracovala až na špici
absolutní ignorace jakýchkoliv rozkazů z mé strany
problémy s disciplínou???
ANO DĚKUJI

dopičedopičedopiče

a nic víc, nemám co bych vám k tomuhle skurvenýmu systému, v kterym žijeme ještě řekla...
všechno mě sere a ze všeho asi nejvíc, že tady trávím čas nad nějakym dohebaným blogem, který sestává jen z mejch skurvenech nápadů, praménnících z mé ubohé skopové hlavy...který stejně nikomu nic neřeknou anio nepřinesou, stejně jako můj veškerý komunikační pokus s okolím...
myslím, že myšlenky jsou ten nejhorší neduh, co může člověka potkat...
furt se mu motá hlavou nějákej nicotnej nápad, omílá ho fur dokola, dokolěčka, a dokola...
až mu z toho jednoho krásnýho, či deštivího dne prostě jebne...
a pak má konečně klid..........
vysere se na všechny, všechno a bude jen spokojeně levitovat vesmírem, protože už mu všechny ty pojebaný mozkožrouti daj konečně pokoj.....
a proto:
JEBU NA NĚJÁKÝ OKOLÍ, NA NĚČÍ MYŠLENKY STAROSTI I RADOSTI...
konvence...pravidla...pravdy...lži...sousedy...školy...úřady...pravidla...lásky i nénavisti, dostihy a sázky...a všechny ostatní mrdky...
BĚŽTE S TÍM PRÁZDNEM UŽ VŠICHNI KONEČNĚ DO PIIIIIIIIIIIIIIIIIIIČE