1ní jarní trip

Všechno to asi začalo nádherným příjezdem do Prahy po víkendu z Moravy za krásného rozbřesku v doprovodu Massive Attack...
Zbytková ranní ospalost mě nesla mou pokusnou hektikou stihnout vše, co sem měla...otočka u doktora, nahodit krosnu, vyzvednout tripy a kvaltem na vlak do Nymburka...a pak Kutná Hora...néé......pěkně zpátky na Moravu...matka není doma a myšky mají prééé...

kolektivní citace z knížek, hvězdná jízda na kolotoči, nebe mi padá na hlavu, vzhůru na stoh...počítání hvězd a rozplívání se v mlhovinu, mrtvá pohozená prasátka a proplétání se místním zemědělským industriálem...zombie propadající se do do země...komunikace se stromy...dům padající nám na hlavu...a rozplívání se v čokoládu...dýchám jako mech, jsem pouze pěna, poprvé v životě se něčeho dotýkám, poprvé dýchám...rozpadání se na molekuly a totální reinkarnace...
Ráno objevná procházka po nočních zastávkách...povalování se na slaměnné pyramidě...počítání ptáků...všechno je čisté a nové...
a pak do Lípy, nádherný scenerie...příroda se asi zbláznila, nebo já...

v Lípě se mi zalíbilo a tak sem se tam krapet zdržela, konečně jsem se vydala do Pekla...leč Lucifer mi nepřál, a bránu sem našla až navečer,
ale procházka byla krásná...vysedávání na skalách a schíza z podivných houbařů...
následně jsem byla vytáhnuta do čajovny, kde jsem si vynahradila všechny špatné zkušenosti s nima spjaté a strávila krásnej den společenskejma hrama...a znovu jsem se zamilovala do pexesa...vyšmelila nějáký plány...zkontrolovala místní hospodskej folklor...vylákala jednoho místího nedobrovolného workoholika pod falešným příslibem za vykouření na pivo...
a pak ještě Ralsko, po dlouhý době sem lezla na kopec...a vylezla...
znovuuchvácená Andula děkuje za krásný týden.
Styďte se VY, co si nevážíte toho co máte za kopcem!(fotoONrajče)

za soumraku vjíždím do Prahy, hrajou Massive Attack...
a příroda se asi zbláznila
...a já jakbysmet.

add narozky u skalak

hodne vyvedena akce...je fakt, ze po procitnuti ze predzahajovaciho vecirku sem si rikala, co tam budu tropit po zbytek tech dni, pac se mi zdalo, ze uz sem stihla co se dalo...vsechno to asi zacalo spoustou rumu a mym naslednim genialnim vnuknutim, ze predvedu klukum, jak se spravne nastupuje do lodky, nacez sem padla do rybnika, a absolvovala prvni letosni oupenair plavani...zda se, ze mi to venkovni plavani v podoli nakonec preci jen prospelo...
od ty chvile sem susila vse, krome svejch utrob...coz vyvrcholilo uzasnym tripem z nespanku, ktery me provazel po vetsinu soboty...a ktery sem nakonec uspesne precejen prepila...
temer vsechny kapely a djs odpadly, coz mi pomerne vyhovovalo, pac tam bylo spousta lidi, se kterejma sem se nevidela snad nekolik zivotu...az po lidi, ktery sem tam teprve potkala, stacilo jen korzovat a vybirat si spolecniky, anebo jen posedavat na baru a v klidu vychutnavat...vymejslet nejbrutalnejsi zpusoby popravy gulasoveho kozlika s vizazi kominicke stetky, tocit se dokola, jak se clovek snazil sam sebe zachranit od padu...pozvolna prechazet z jedne dimenze do druhe...konzumovat a koukat, kecat nejvetsi picoviny co my prisly na mysl, zpivat z plnych plic odrhovacky i ty nase lidove...obcas se pokusit o nejakou tu spolecenskou hru a s chuti pozorovat parkinsonsky tres, ktery se tam siril jako mor...chvilema se az zdalo, ze de o spolek nadsencu bojujici za likvidaci veskereho dostupneho alkoholu...
krasna iluze kouzel, kdyz dorazila Emma...hledani nejteplejsiho fleku na spani...provakace imaginarnimi milostnymi pletkami...par pokusu o vystup nekam...

nadherna cesta do prahy, Emma zjevne zcela uchvatila vsechno deni okolo, krasnej zapad slunce protinajici cernocerne mraky...
nasledna znacna cast 100 jarnich kilometru bloumanim nocni vilidnenou prahou, degustace moznosti jit stredem ulic a apokalipticke vize, kdy uz davno vsichni zdechly na nejakej ten vir, a ja jsem jeden z mala kdo prezil, diky nadmerne konzumaci rumu a planovani vsech tech bozskejch veci, ktery mam v planu...

jeden takovej pulnocni stek z meziricka si dovolim...
poprvi dneska sedim u compu, poprvi slysim muziku...na kline mi sedi Netvor, tre se mi o cumak a nezne mi okusuje prsty...venku jsou nadherny hvezdy, s chuti bych se sla projit, ale nejak sem se zakreslila a rano brzy na nohy...tak si o tom necham aspon zdat...ostatne sem si doprala peknou prochazku uz odpoledne, zkoumani africkych savan, bazinatych nizin a obdivovani zpovzdaly nebezpecnejch popadanejch stromu s Quentinem a uz mam celkem dost...tak dobrou noc...

jo novy fotky na rajceti...
Zuzanina premiera and narozky u Skalaka
reporty pozdeji, az si vzpomenu...