Beskydy, bezpochyby bez chyby nebyly, teda teměř byly..................
Není nad nějáký pořádný výlet, nelépe takový výlet z fleku........
Takže jakýs takýs čtvrtek, kdesi v březnu, kvetlo jak v květnu, sem se vydala na velikou výpravu do hor....tedy spíše na takolvý malinkatý trip do Beskyd.
Většinou je mi v podstatě jedno kam jedu, hlavně že sem v pohybu, nestojím na místě a prostě je to alespoň o kapku jiné nežli jindy.
Už sem se na to těšila dlouho, mé toulavé nohy mě přímo táhly z šedi velkoměsta....
Pípání tramvají, babské kecání a prach už mi prolezly všemy mozkovými závyty (některými i dvakrát, či víckrát....), takže výlet byl zcela na místě.
Ráno, tedy spíš v poledne jsme se sešly na Černym moste )jak krásné to místo:(
a vyrazily směrem ku Moravskoslezským výšinám....
Parádní cesta....trochu delší, ovšem délka cestám jenom sluší...a tak jsme posílováni místními pivi po setmění dorazily šťastně na úpatí našich velehor.
Noc byla pěkně chladná...moc se s náma nemazlila, holka, ale tak něják jsme se do toho rána už doklepali...
Po vydatné snídani hurá do hor!
Eh, uh, no zas tak malý kopečky to nejsou, když už se do toho člověk pustí, tedy hlavně pokud se cestou do kopce přidržuje cigarety a utěšuje se představou alergie a následně dostane takový záchvat že se div vzteky nezadusí...
Inu histerka umím bejt slušná)))
Nu což, zvládla sem to, málem sem šlápla na zmiji a šlo se dál.
Nahoře nádherně:)
Co vám budu povídat...výborné pivo, domácí halušky a nevídaný výhled.
Po vybití telefonu, následkem nočních mrazů nás obklopil i úžasný klid.
První večer jsme se uhnízdily na Ztracenci...ohínek...paráda...ale na tu zimu si raději dám prášek na spaní...ať tolik netrpím:))
Řeknu vám, že takový halucinace jsem ještě neměla...:
Dobrý večer paní zajíčková, pěkně děkuju za ten krajkovej spacák, ale něják mi nejde zapnout..........
Sláva Stilnoxu!
....nebo, že by to bylo těma haluškama? no každopádně,sem prej vypadala pěkně...
Druhý den sme pokračovali po hřebení...dále do nám neznámích končin téhle země...večer Bumbálka, zajímavý číšník i číšnice, oba příjemně nepříjemní.
Jednou držková a slepičí!
Další noc v mrazu, tentokrát jsem ale vážně usnula až po rozbřesku, když se do mě konečně opřelo slunce.
Rozhledna, už ani nevím kde....Futrama sem obdivovala vzdálená Fatra.
Chození, chození a chození, rozhlížení se a mluvení.
Večer, chjo moje paměť, nevím kam jsem to došly, každoúpádně si ale moc dobře pamatuju svou kapitulaci, před spaním další noc venku...
Přemlouvání druhého dobrodruha k menšímu luxusu, tak a teď ještě nějákou chatu nebo jinou střechu nad hlavu....
to bude v pohodě...chata kam se podíváš:)chichichi...
Omlouváme se, ale my vás ubytovat nemůžem, právě odjíždíme pryč...zkuste to dole ve vesnici...
Pardon, ale ráno nám přijede konference a nebudeme kvůli vám stlát...
Co ste to říkaly? přespat? nene, to nejde, právě bouráme, ale za trochu víc bychom vám možná rozestlali....
huh, úplná tma a ještě větší zima...
ochota jak v Betlémě.
nikde nikdo.
ale v deset večer vám prej jede autobus...
autobusová zastávka Velké Karlovice
zamotaní do spacáku dojídáme poslední zásoby, co bych v tu chvíly dala za kapku pravé Vizovické slivovice.
tma a zima a zima a tma a nic....
a pak přece jen něco, on ten autobus vážně jede.HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
honem przč z Velkejch Karlovic, HONEM.........
Auto a honem z toho údolí nemilích nařečemluvných škrtů.