a víte co mě sere, nejenže já se imervére nedokopu sem něco napsat, ale i to, že bloggeři odpadaj.
zdá se, že nás opustil i můj milovaný Nimatek, aco teď budu jako číst??? noviny....uáááá

a že mit o psaní ale de.
tak aspoň něco honem, nebos e propadnu hanbou ještě níž než teď.
jo práce zasraná, už sem dlaa víápověď a na obzoru se rýsuje novej komp domů. tak to by už mě mělo nakopnout, jestlis e nevydám na cesty...ale i tak...sakra...co sem to chtěla.
no nic, ráno du vomrknout kocoura, našeho malýho zmrdečka, páč mist se zas včera připlížil o půlnoci kulhajíc.
tak jak mu jako je ssssprrsk, vrrrrhůůůů, zmrd mě kous, no samozřejmě noha uplně v píči.
takže akce chytit tu malou rozkousanou svini a odnýst ji k veterinářovi, je to jen 1000 metrů, ale kurva, asi bysme si tu tašku měli přecejen koupit, nebo nás jednou sežere.
tak sme ho tam dovlekli,,,něják, uf, cestouse pokoušel skočit pod každý auto, který náhodou jelo kolem, klasika.
nak fraje nemá zlomenou nohu, jak to vypadalo, zato mu nějákje podkan neboco prokous koleno...
takže grázlík se z toho snad zase vylíže.


já usínám v práci, pudu kalsika na kafe cígo.


jo a mám novou kolegyni, a je to neskutečná píííííííííča.
ale o tý až jindy...