Stejně je to zvlášntí to dna. Jakobych nemusela podědit to nejhorší, ze všech stran. Krutohustej kotejl. Máma a psycho-furie, táta psy-snílek.
Sebestředná mrcha, donebevolající ironie, která mě jednou zabije.
Zkurvená drzost a neurvalost.
A k tomu kousek megamozku, abych si na těch svechj debilitách musela just trvat.
A k tomu parádní mix těch nejhorších tělesnejch predispozic.
Zuby v píči, nadváha, slepá, hluchá.
Jakoby to nestačilo, jsem poměrně slušnej sebedestrukčí typ.
Nejen psychycky, ale v poslední době to zvládám i hezky fyzicky.
Kotníky v hajzlu, krvavý koleno, ruce rozežraný od barev, nohy od plísně.
Já sjem prostě schopná si vypíchnout i voko vo kamna, tak čemu se divit.
nemotora.
Někdy jsem asi i zlá, tím jak se chovám.
Asi mě musí spousta lidí občas nesnášet.
Halt povahu si nevybírámě.
A když nám ještě ke všemu ta naše sviňáckost vyhovuje, tak se s tím asi ani nic dělat nedá.
nejvíc mě dokáže vytočit, když si uvědomím, že psychuju jako máma.
To že se chovám jak uravaná od řetězu, to mi nevadí, to ke mě patří, díky tati.
Umím krásně pít. Last women standing.
Ale ta věčná nadrženost, to je taky slovo do pranice.
Asi jsem úchyl. Nebo ne? Nebo jen ráda šukám a užívám si život?
Toť ozázka...
A jaká je odpověď?
Že jsem prostě imervére nadržená píča, s psycho psychykou, neandrtálskou náturou, kterej se chová jak splašenej bejk a dupe kolem sebe hlava nehlava, nehledě na následky, jen na sebe.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat