Dneska konečně den pro spaní...
Kurva, zvířata dementní, neumíte číst?!
Mouchy zasraný, furt mi se mi otíraj svejma zahnojenejma nožičkama o mou zapocenou tvář, zdaj se mi divoký sny, vraždím miliony těhle ubohejch tvorečků.
Ignoruju sluneční svit a jejich vlezlé bzučení, poprvý, podruhý, postý...
Chrlím na ně z podpokrývky bezostyšně jednu hanebnost zadruhou...ještě se držím...žijeme v takové simbioze...
Stačí jen málo...stačí jen nafouklý močový měchýř našeho psa a válka je prohraná.
Nadávajíc se motám z postele, začíná další krásnej den.
Žádné komentáře:
Okomentovat