Turné

Múj malej konzertní týden, začalo to EN, hnde v pondělí mě Jiří zval na konzert bráchy - Obří broskev, do Roxy, tak sem si stáhla ukázky na netu abych měla krapet představu, zjistila, že to sice není múj šálek kávy, ale šla, co bych taky dělala, že jo...
a bylo to moc fajn, snad první akce v Roxy, z který sem neutekla a která se mi dokonce líbila, páč s tímhle klubem jsem zdá se nějácí vnitřní nepřátelé, halt to tam moc nevydejchávám.
Nicméně Obří broslev hrála s nadšením, zvuk dobrej, společnost vytříbená...
následovala velká pátrací akce po nějákím slušním výčepu, kde to doslavit, marnostnadmarnost, ale pivní trip dobrej.

Hned druhej den mě pozval otec na konzert Smitzera do Balbínky.
Taky zajímaví kombinace:
a) otec na konzertě, kde by nehrál on
b) nesnáším majitele Balbínky
c) Smitzera sem neslyšela 3 roky, páč sem na něj zjískala neskutečnou averzy díky jednomu rozchodu
a věřte nebo né, bylo to skvělý co dodat:)

No a v pátek Amon Tobin, konečně...
sešly jsme se s Kobylou a Vitou a všemi ostaními před Achou, já teda strašně nervozní z mistra AT, sem do sebe naklopila radši rum, a nafasovala nějáký drinky co tam byly zadax do zásoby...
prodrali sme se na předkapelu, zaposlouchávám se s úsměvem, co předvedou a v mžiku se balím a du zpět na bar, páč hrajou fakt děsně...
vyčkám na Amona...už je tu, paráda, dlouhoočekávaný dýchánek...
hmmm, tak sem ho i zblízka zkoumala, jestli je to opravdu on, hrál nějákej usoplenej dubstep a pak drumnbasse, a tvářil se jako Ken od Barbie, hrozná nuda a otřesnej zvuk, peklo, sedáme si s Kobylou k bednám a já dopíjím nafasované drinky, opruz, velké zklamání...
na třetí kapelu už sme neměli, sbalili jsme Víťu a vydali se směrem ku České Lípě.
AT špatnej, ale cesta s Kobylou a NIN úžasná, takže ten večer přece jen stál zato, a velké díky všem, kteří naslibovali, že příjdou a opravdu se nakonec zúřsatnili:)