Fuck your revizor

Sobota navečír, jedu na konzert Einstürzende Neubauten,
pobrukuju si Es ist alles wieder offen...Weil weil weil...cesta ubíhá, už se blížím...paráda, konečně je to tady...
když tu náhle: Vaše jízdenky prosím...
doprdele, sakra, člověk se zamyslí a hnded ho vyhmátnou...
KURVAFIX, teď né, teď mě nesmíte dostat...doprdele co budu dělat, a ti zmrdi fakt stojej jen nademnou...asi tušej co sem zač...
začnu prohrabávat všechny kapsy, aže jich mám kurva sakra málo...do háje...
a v tom...cililink, volá mi Simona...uff...
ahoj, jak si na tom...
na Hradčanský...
je ti něco?
JO!!!
a co mám dělat? andulo co se děje?
pokračuj...kolik je?
a stíháme to?
jo
ne
TAK SLEČNO CO BUDE S TOU JÍZDENKOU?
pardooon, já už musím, jít nestíhám...
tak si s náma VYSTUPTE...
vystupuju, furt kecám nějáký nesmisly simoně so ucha...
sem venku...hážu po nich nějákej žmolek papíru, odhazuju paní na peronu a utíkám...
kurva, že sem si brala tu skurvenou sukni...
a voni za mnou...
odhazuju lidi...
slyším jak dupaj, že já sem se nevěnovala víc nějákejm sportům...
kličkuju jak zajíc a řvu: NECHTE MĚ BEJT!!!
konečně v kolejišti, běžím přes celou Hradčanskou, bahno stříká na všedchny strany, probíhám křižovatku načerveno, na Chotkovej sadech zvolňuju...
kde sou? schíza, kde?? pomalu se plížím zpět...nakukuju za roh..
a... YES, vzdali to, HOOOJ...im the queen of this sprint...
yes a revizore na záda mi vlez...

a stejně sou to hrozný zmrdi...teď po mě dou jak vosy po medu, je fakt, že už jim unikám léta, ale zdá se, že se teď vychcaně maskujou...a tři kontroly během 2 dnů, no hnus...možná bych si měla přecejen pořídít lítačku, ale mě ten adrenalin fakt baví...
tak uvidíme...necháme tomu volnej průběh...