Vo hovně, séměti, zvratkách, moči, hemlech a velké lásce

Jednoho krásného dne spadlo z čistajasna zem pěkné hovno. A bylo hovno bylo to velmi zdařilé, smrdělo na sto honů a lepilo jako blázen, ba dokonce po sobě mělo takové zajímavé skvrny. No prostě hovno k nepřehlédnutí, teda hlavně k nepřečuchnutí...leč jak tam tam leželo bylo velmi nešťastné, že tam jen tak zbůhdarma leží na kraji chodníku, páč každý vyhýbal na sto honů, ksakru, takhle z troho světa nic neuvidí...
Když už tam leželo na slunku asi půl dne a pořádně se pod žárem paprsků nafouklo, zničhonic...nějáký nadržený nepozorný pán s kytkou, chvátající domů ke své zahýbající manželce, do něj neomaleně dupne.... I za zaradovalo se hovno, toho už se nepustím, jinak se do toho světa nepodívám. Pán se tak těšil na svou ženu, že si vůbec nevšim a chvátal honem dál...Doma už čekala mezi dveřma žena, pěkně nabroušená, že už amanta musela poslat pryč a muž se klidně někde courá.
Fůůůj, ty prase jedno neschopný, si myslíš že se můžeš válet, kde se ti zlíbí a pak se přijít lísat??? smrdíš jak hovno, v takovym stavu mi ani nechoď na voči.
vytrhla mu kytku a práskla s dveřma...
Pán byl velmi nešťastný, zase si nezamrdám, co teď??? proč jen mě musí tak rajcovat, když se zlobí??? i zašel za roh a rychle si ho aspoň vyhonil, strkaje ho do trubky, až sémě lítalo na všechny strany...(i trochu na botky káplo....to hovno hrozně ročílilo, co si to dovoluješ, tady je to moje, kazíš mi výhled, takhle z toho světa nic neuvidím.... koukej kapat pryč....ani mě nenapadne, protáhlo líně sperma, jsem teď příliš unavený, na to abych něco řešil, a začlo hrozně chrápat....i dopálilo to hovno, páč už z toho světa ani nic neslyšelo...leč nemohlo s tím nic dělat...)
chjo, a co teď? říkal si pán.....inu Na Růžek, než se Růža krapet uklidní, asi má zas ty svý dny, tak jí raději nebudu rušit...(ta už si to dávno mezitím rozdávala s bouchačem, který čekal ve skříni, a teď to do ní rval, kam to jen šlo...)
Na Růžku bylo jako obvykle veselo, kamarádi, když ho spatřily ani se na nic neptaly a už to sázely na stůl....zelená, rumíček, vodečka, dvě....i na bechera došlo....a tak byl milí pán za chvíly jak dělo....i vymotal se ven a hodil šavly jak se patří, že si i boty poblil.....(Kurva, řve hovno, se tady nebu s nikým dělit, já tu byl první, vypadněte zvratky...Jjjooo, řve sperma, my tu chcem bejt sami! Držte huby, já tu chci bejt samo řvalo hovno....To by se vám tak líbilo, to určitě, jednou sme tady, tak se ani nehnem, odfrkly si zvratky...)
Pán zcela znechucen, vida, že takhle domů nemůže, se rozhod, že se pude raděj utopit.
U řeky si chvíly zamyšleně prohlížel svůj obraz a říká si, ale co voda je studená, něják bylo, něják bude není to přece tak zlý, ještě párkrát plivne na svůj odraz, samozřejmě, krapet skáplo i na boty....a jak byl našrot krapet se i pomočil, takže se dole strhla pěkná rvačka...(Vypadněte!!! řvalo hovno a mlátilo kolem sebe, hlava nehlava, to si samozřejmě zvraty, smerma, chcanky, ani hemly nenechaly líbit, a začla pěkná mela a mlátily se tak až se všichni spojily do jedné nechutné kaše, a jak byly spláclý tak strašně klouzaly....A pán byl tak opilý, že jen prohráb nožkama a šup rovnou do vody, a jak byl našrot, začal se hned topit....Začal řvát, ale co ve dvě v noci, nikdo blízko na pomoci...A byl by se nebohý pán utopil, kdyby ho to hned po pár metrech nehodilo na hráz.....Drže se jí řval ze všech sil, až po chvíly přiběhla Pepina ze mlejna, která ho slyšela z okna, kde si zrovna dělala dobře...Neváhala a vyběhla v nedbalkách pánovi na pomoc...
Pán zmaten svou nenadálou záchranou, kouká na tu dívčinu, jak na sen, čím se ti mohu odvděčit, krásná vílo???
Hmmm, to nestojí ani za řeč, milí pane, i když měla sem tu něco rozdělaného, tak s tím byste mi moh pomoct, povídá, přejížděje si prsty po svém neholeném přirození...
Pán neváhal, rád Pepinu vojel, hned třikrát ua sebou, aby se neřeklo, že jí snad chce ošidit....
A tak se jim to zalíbilo, že už se pán ani Pepina už domů nikdy nevrátily a dováděj tam spolu až doteď...
Žena Růže si ani nikdy nevšimla, že už se pán nevrátil, jak byla zabraná do svého sebeukájení....
No a milé hovno? zvratky? moč? a sperma???? Při té veselici na hrázy byly milé boty odkopnuty a zmizely neznámo kam i s hovenm, zvratkama, močí a sémětem a nejspíš se
hádají až doteď někde na cestě do Černého moře....a splňují si svůj velký sen o cestování...