špatnosti

zdá se že dnes ztrávím den se svým blogem, ostatně co má člověk furt dělat, peníze sem úspěšně propila, balený cíga, chjo sem to ale lůzr, ale bavila sem se dobře...práce žádná a hlavně nemám ty zpropadený programy...hlavou se mi honí miliony nápadů, jeden přes druhej a vlastně ani nevim co se mi v ní honí...například teď jsem přemítala nad komentem mých návrhů, že prej kreslym stopořený péra, ale asi že to vidím jinak než to je.
Co je vlastně na ztvrdlym péru tak špatnýho, všichni je maj, ženský maj taky kozy, tak proč to pořádně nezvýraznit, kdo se v tom má potom vyznat...od toho se mi myšlenky přehouply, páč sem zrovna měla v hubě cigáro, co je vlastně špatnýho na kouření, nic. a včem se vlastně liší od kouření per? v ničem, jen je občas asi příjemnější to péro a jindy zase cígo, vždy jen o to jaký je. myslím, že sem hříšnejma myšlenkama úplně posedlá, zasraný jaro, neříkám to často, ale ty za ručičku vodící se miláčkové už mi lezou krkem, proč se s tím musej jen tak předvádět? nemůžou se mít prostě jen rádi a ne to furt někomz cpát, pak se hádat a nechávat se utěšovat? dokola a dokola??? to mě neba...mě baví jen jezdit na výlet, šukat, poslouchat muziku, chlastat a jinak se dopovat...ale na nějáký zkurvený cvrlikání fakt nemám žaludek. ještě víc se mi zvedá, pokud mě někdo začne okaťě balit a vnucovat mi své uslintané simpatie, tim se mi akorát hnusí, asi pudu blejt, z takovejch věcí je mi fakt na nic. taky nechápu proč by měly ženský mluvit slušně, slušně se oblíkat, slušně vařit, poslouchat jak pejskové, šukat když je to nebaví anebo nešukat když na to mají chuť. takovýhle škatulkování je fakt na hovno. FUCK...
nejsem sice žádný rak poustevník, ale někdy není špatný mít svůj klid.
kolikrát mi příde, že lidi co sou samy, tak ač jsou někdy smutný, tak jsou celkově víc v pohodě, žijou si svůj sebedestruktivní život, dělaj co je napadne a nikoho neotravujou...
hlavně si to nevykládejte jako nějáký moje tajný zatrpklosti z toho že sem sama.
to vám říct nechci. nemám nic proti lásce, ať už je a nebo ne... de mi jen o ty zástupy dobrovolnejch otroků s vymazanejma hlavama, kteří ve snaze se zavděčit druhýmu vlastně viděj jenom sebe.