tak dneska, ani nevim stejný jako každej jinej den, skoro
ráno sem byla donucena vstát, nic moc, neb od tý dob co sem dostala prášk na spaní se asi zjevně snažím dohnat všechen zameškaný zasněný čas...
...šla sem na sedimentaci, první vpich, dobrý...modřina jako krava...
pak snídaně s kámošem...kdyby ho nestrávil s mobilem, tak fajn...
následuje spousta zamtenýho pobíhání po městě, už ani nevim proč...
jo vlastně, lístek na Mansna pro bráchu, mám, ufff.
honem domu zpět pro prášek a pro prachy...
zpátky město, cca. 13.00...Simona a Zuzana...
pokračuje zmatenné pobíhání, rozpojení a zase spojení našeho teamu...
následuje ukradenní duše pomocí fotoaparátu na pasovku...
neee, děkuji nechci víc, opravdu mi stačej pouze čtyři výtisky této zrůdy...
o něco později, výlet na Zličín(myslím , že by stálo uvažovat o tom přejmenovat toto místo na Zločín...není nad periferiferní peripetie...)
pohovor: ano jasně, že jsem ten nejlepší zaměstnanec na světě...NASHLEDANOU
...cesta do města...
v městě:
běhěm půl hodiny jsem dokázala utratit téměř veškšrý svůj majetek:)))
stydět se začnu až až mi to dojde...
následuje typický večer:
já+comp=MELANCHOLIE
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat