PÁTEK
po celodenní kocovině, a pár marných předsevzetí, jakože už nikdy nebudu pít, kouřit, milovat a ani se jakkoliv jinak ztrapňovat...jsem se večer vydala prozměnu do hospody, prosit můj zkurvený živote, piju na tvé zdraví...
ZAVÍRÁME!!!tedy další vybraný podnik, výborná společnost, asi až příliš dobrá...a příliš dobré pivo (co by mi to vlastně udělalo, kdybych si aspoň jeden večer užívala pouze s vodou? k tomu mě asi donutí jen úloha řidiče...ještěže nikdo není tak lehkovážný, aby se na mě v tomto ohledu spolíhal...a tak párty pokračuje klidně dál)...
no co si budem namlouvat, bylo to skvělé, jen jsem se já idiot neměla asi pouštět do toho utěšování, v podstatě se zásadně do takových bláhovostí nepouštím, když ten večer to asi jinak nešlo, neb se zdála býti taková smutná, což mi samozřejmě rvalo srdce, i ujala sem se jí(můžeme jí říkat třebas slečna M), což byla asi největší blbost, do které jsem se v poslední době pustila...NAIVNÍ DEBIL
tedy milá slečna M se mi tak dlouho vyplakávala na rameni až opět chytla růžovou barvu...zato já sem pobledla...
(((následovalo mírné intermezzo po propuštění z hospody, má spolubydlící totiž našla ceduly Přikázaný směr jízdy, a zmocnivši jala se jí točit do dálky, naštěstí byla tak mimo, že se točila smíš ona, nebo spíš ta země pod ní, a tak daleko nedohodila, zato ostatním se dařilo...a než bys řekl švec, blikají před námi tři policejní auta, že prý jsme poškrábaly nějáké auta...a co čert nechtěl, jsou to ti samý páni, co mě chytly, není tomu ani čtrnáct dní na Míráku s jinou dopravní značkou...po dlouhém výslechu nás propustily, uffffffffffffffffff)))
eeeeeeeeeeeeeech, sakra, po pár metrech už má pobledlost má dosáhla takového stupně, že jsem se pod záminkou odskočení chtěla tiše zdekovat, což se mi bohužel moc nepovedlo...Zuzana má poměrně rychlé nohy a tak se stala svědkem mého nefalšovaného psycha, PSYCHO POOR, ověnčeného nekonečnými vodopády mého žalu...bůůůůůůůůůůůůůůů...ještě teď se stydím...DÍKY ZUZANO:)